Aneb průlet tím, k čemu jsou v organizacích všechny ty dotazníky a testy a jak jako personalista či manažer rozeznat zrno od plev.

Organizacemi létají desítky osobnostních a jiných dotazníků. Vypadne vám z nich, že jste Achiever a Woo, hvězdy a lordi, červení a modří, INFJ či ENTP, výrazně svědomitý nebo extrémně nerozhodný. Slibují nám sebepoznání, uvědomění toho, jací jsme a jak se to projeví v naší práci, ve spolupráci s druhými nebo jak nás to předurčuje k další kariéře. To množství pomocníků sebepoznání je fascinující a děsivé zároveň. Najdete mezi nimi totiž kvalitní psychometricky podložené nástroje, kompromisní varianty funkční s přivřením oka a pak taky čisté šarlatánoviny, které lze hladce nahradit čtením z logru nebo základním výkladem horoskopu. Trh s různými „testíky“ je však šťavnatý byznys, a tak personalisty a manažery oslovují další a další nabízeči zajímavých nástrojů, které jejich lidem zaručeně osvětlí, kdo jsou a na co se hodí, či nehodí. A většina stojí peníze a čas. A tyhle investice by se po použití jakéhokoliv takového pomocníčka měly vrátit. Jenže na to je třeba, aby se personalisté a manažeři dokázali při nabídce nové metody s lehkostí doptat na to zásadní a věděli proč a kdy říct ano a ne.

V příspěvku Beáty Holé se dozvíte to, čemu potřebujete rozumět jako uživatel, aniž byste potřebovali vystudovat magisterskou psychologii, a to:

• Co vlastně různé nástroje měří
• Zda existuje jeden nejlepší, který vládne všem
• V jakých fázích práce s člověkem má smysl je používat
• Jak poznat nástroj s vysokou výpovědní hodnotou od další alternativy horoskopu
• Co jsou nejčastější chyby, kterých se personalisté a manažeři při práci s testy a dotazníky dopouštějí a jak se jim vyvarovat.
• Jak z nástrojů mapování potenciálu člověka vytřískat maximum